Román Na seně

Vojtěch Rauer vydal román Na seně pod nakladatelstvím Host v roce 2020. Jedná se o jeho první knižní prvotinu, kterou začal psát již v sedmnácti letech a dokončil o dva roky později.

Příběh se nese v duchu ne zcela bouřlivého a ani ne zcela poklidného pubertálního období dvou chlapců, kterým se rozpadla parta z důvodu odrostlých starších členů. Z původní party zbyli už jen Tobiáš s Vojtou, kteří již jako žáci osmé třídy nostalgicky vzpomínají na nedávné, avšak již vyprchané klukovské časy, kdy s partou pokuřovali cigarety, popíjeli pivo a až se zbožným zaujetím opatrovali obrázky nahotinek.

Vojta, který zaujímá v příběhu zároveň roli vypravěče, se nechce vzdát klukovského bezstarostného života a ponořit se do hlubin teenagerského věku, který je předurčen záhy rozkopnout dveře k dospělému způsobu života. Nejinak je tomu v případě Tobiáše. Ten však po klukovském rozkolu, kdy přichází mezi onu dvojici šikanovaný Šíma, partu opouští a přidává se k partě teenagerů, která Vojtovi vůbec není po chuti a zároveň jí ani není přijímaný.

Onen rozkol mezi chlapci dá Vojtovi jasný signál o tom, že chlapecký sen o stavbě nejlepší klubovny v korunách stromů jen pro ony paběrky z původní party nebude možné zrealizovat. Vojta se neustále vrací k touze navrátit „staré dobré časy“ s Tobiášem, který však už obdivuje během hulení trávy „Péčka“, vůdce party, která má svou „klubovnu“ v lokaci zvané Seno.

Dílo začíná nevině. Čtenář se s jednoduchými problémy chlapců dokáže okamžitě identifikovat a vzhledem k rychlému tempu, kterým příběh utíká, promine i některé nedostatky ať už v patosu, který nesedí buď přímo popisovaným postavám, nebo i samotnému vypravěči. Ostatně vypravěč sám se staví do role až neuvěřitelně uvědomělého dospělého, který v některých případech až radí, nebo kárá Vojtu za činy, které ve své ještě ne zcela rozjeté pubertě koná.

Celkovou poetiku díla mimo tempa určuje ale i jednoduchá větná stavba i ne zcela složité promluvy aktérů. Počet postav je omezen na minimum a pokud jde o nějakou postavu, která je odbočkou od ústředního vyprávění, jde o dokreslení situace, ale z příběhu brzy šikovně vymizí. Přechody mezi jednotlivými začátky a konci jsou jednoduše rozpoznatelné a stupňují gradaci (například rozbití torza dřevěné klubovny na stromě sousedem a plán pomsty).

Gradaci příběhu, který v průběhu nabývá svého adjektiva „iniciační“, završí závěrečná scéna se smrtí, která definitivně potvrdí dospělost s vědomím skutečnosti, kterou svět ve své nebezpečnosti ukazuje. Zároveň smrt na čtenáře působí jako archetypální oběť, která je pro onen přechod nezbytná.

Limitem knihy je malá rozpracovanost dospělých postav i samotných teenagerů, kteří by mohli v příběhu posloužit pro vztažení čtenáře do onoho náročného rozcestníku vedoucího do světa dospělých. Teenageři jsou vykresleni jako „lidé do počtu“ kolem vůdce party Péčka. Ten je vykreslen pouze jako „špatný drsňák“ svádějící Tobiáše na zcestí zkažené mládeže. Na mysl vyvstává ihned postava Mažňáka, avšak okleštěná o motiv jeho jednání.

Postavy dospělých Rauer v publikaci téměř neřeší a když už se někde vyskytnou, nejsou jejich projevy zcela věrohodné. Jako by se Rauer nechtěl do světa dospělých pouštět a v příběhu se bál do oné dospělosti nahlédnout z různých perspektiv. V tomto lze Na seně porovnávat se světem foglarovek, zejména pak stínadelské trilogie a komiksů Rychlých šípů.

Však vše výše uvedené čtenář odpustí díky poutavosti příběhu, který skončí dříve, než švec řekne Na seně. Čtení si vychutnají jak mladší čtenáři, kteří se ztotožní s hlavními postavami a zejména s Vojtou budou řešit kamarádství, prchlivé vztahy a zklamání z neuskutečněných snů jakožto i dobrodružství v případě zakázaného ovoce v podobě pití zteplalého piva a kouření cigaret, kterých je pomálu. A o to jsou cennější.

Dospělí se s postavami identifikují jako se svým potenciálním minulým já a připomenou si, jak jim dětství uniklo po mrknutí oka a budou nuceni k hlubší nostalgické a možná i tesklivé sebereflexi spojené s opouštěním bezstarostného dětského světa v době dospívání.

Ke koupi zde: https://www.hostbrno.cz/na-sene/

RAUER, Vojtěch. Na seně. Brno: Host, 2020. ISBN 978-80-275-0344-5.

Okomentovat

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *