Akademická obec si plete pojmy s dojmy. Stále skloňovanější pojem propojování formálního a neformálního vzdělávání (tj. „oficiálního“, státem oštemplovaného a „mimoškolního“ vědomého vzdělávání) v České republice se četně užívá v zavádějícím významu. Podíváme-li se však nejen na teorii, ale i na praktické, evropskou legislativou podpořené i bez ohledu na legislativu realizované propojování těchto dvou forem vzdělávání, najdeme v České republice i v dalších zemích euroatlantické oblasti mnoho zajímavých příkladů tohoto propojování. Zároveň zjišťujeme, že nejen s rozmachem možnosti rychle a vzdáleně komunikovat skrz digitální technologie, nabývá na důležitosti informální učení (tj. nezáměrné, s předem nevytyčenými cíli vzdělávání).
O tom pojednává diplomová práce Ondřeje Turka – Opičáka, kterého v rozhovoru zpovídala Mája Šafaříková.
Diplomovou práci můžete číst v e-friendly podobě v Inspiraci Zapalovače či přímo jako pdf na Theses.